734 335 216 nebo 734 504 992

Odevzdání

Oběť – trpělivost růže přináší Lord Patanžali říká, že záleží na tom, jak moct po tom toužíte. Po milosti. Po osvobození. A podle míry vašeho úsilí bude vaše úsilí odměněno. Co a kolik jste ochotni obětovat? Co vlastně znamená obětovat? Nemusíte zaříznout kozu, prodat dům a žít v jeskyni. Když něco děláme ze srdce, nemusíme o tom přemýšlet. Právě naopak! Není to obětování se. Není to něco za něco. Není to okázalé, ani gesto. Nepotřebujete, aby to někdo viděl nebo ocenil. Děje se to samo a nikde to nevyčnívá. Je to tiché. Je to nenápadné a je to pořád s vámi. Není to v dosahu mysli.

Květina na obrázku je se mnou 15let. V bytě, do kterého jsem se nastěhovala ve svých 19letech poté, co jsem se odstěhovala od rodičů, zůstala po předchozích majitelích. Nevím proč jsem si ji nechala. Nijak zvlášť se mi nelíbila, ale když jsem se po 11 letech stěhovala, tak šla se mnou. Ani tehdy jsem nevěděla proč si ji nechávám. Teď po 15ti společných letech poprvé vykvetla. Když jsem ten květ uviděla, najednou jsem uviděla i tu květinu! Ucítila jsem velkou vděčnost a lásku! Najednou jsem si uvědomila, že nás Něco propojuje. Že TO, co nám dovoluje vykvést ať už v jakékoliv formě, je stejná síla. Stejná pro všechny bytosti. Jedna. Jediná. Všudypřítomná. A to že se takto zjeví a že se nám dostane „požehnání“ ji zažít/ pocítit, To je milost. Můžeme ji zažít v momentech, kdy odvrátíme zrak od svého stínu, bez obavy, že když jej přestaneme pozorovat, zmizíme. Obětujte představu, že váš stín dokazuje vaši existenci. Je to světlo, které dovoluje stínu existovat.

Bhagavadgíta říká o oběti 3.10

sahayajñaḥ prajāḥ sṛṣṭvā

purovāca prajāpatiḥ

anena prasaviṣyadhvam e

ṣa vo ´stvistakāmadhuk

Potom pravil Pradžapati. Obětmi se znásobíte, ony vám touhy naplní. (Překlad Josef Fric). (Kāmadhuk – obětí se rozhojněte a nechť ona je vám krávou plnící všechna přání.)

V předešlém verši zase: Pouze činy konané jako oběť, nesvazují tě se světem (nevytváří karmu). Všechno co děláš, dělej s vědomím „Boha“ a pro Něj.

Kráva plnící přání vychází z indické tradice, kde kráva je posvátná. Tím, že konáte oběti a obětujete vše, co jste, co si myslíte, že jste – své názory, představy, hodnoty, očekávání, masky, role a vše co vás jakkoliv definuje, úplným a upřímným odevzdáním získáte naplnění všech přání. Abychom obětovali, musíme se zamyslet, co pro nás oběť znamená. Pokud jste byli okolím či rodinou obětování proti své vůli, natlačeni do něčeho, nejspíše si oběť spojujete s bolestí, vztekem a nevolí. Pro některé je oběť ztrátou, stejně tak někteří nadšeně obětují, co jim pod ruku přijde v domnění, že třeba něco takto vyhandlují. Někteří zase obětují co nechtějí, ale příjemné si nechají. Jakkoliv to máte, oběť není výměnná komodita, ačkoliv bývá v nějaké etapě nevyhnutelná. Na obět lze zkrátka nahlížet z mnoha úhlů pohledů. Obětí může být váš čas, vaše úsilí, váš život.

Nahlédneme-li pod povrch prožitku, který máme, zatímco nějaké své úsilí, činnost a myšlenky nabízíme celku, uvědomujeme si, že oběť má samo-evidentní hodnotu. Skrze ni se dotýkáme toho, co je božské – povznášející, osvobozující (od sebe) a klid přinášející. Uvážlivou a vědomou obětí zažíváme plynulý odstup od sebe, svých tužeb a zažíváme růst.

Potřeba je konat s myslí upnutou na probuzení (Krišnu v terminologii Bhavadgíty, Boha či Brahmá). Bude o vás postaráno. Nebojte se odevzdat. S odevzdáním přichází svoboda. Nabídněte tento měsíc jednu nebo několik svých svazujících nesvobod, naprosto vědomě a s odhodláním. Jen tak, bez toho aniž byste za to něco chtěli. Obětí získáváte, neb se vaše hranice rozpouštějí a získáváte daleko širší, všezahrnující náruč Univerza.

Lucie Formanová/Lenka Knag/ – inspirováno Luminous Soul a Manoramou, zažíváno osobně.