O Józe

Slovo Jóga se ze Sanskrtu tradičně překládá jako Unie, Sjednocení. Jóga je takový stav, kdy se zklidní všechny duševní pochody a nastává moment uvědomění si vyššího Já, sjednocení s Univerzem, stav nejvyššího vědomí. Nastává pak prožitek nejvyšší blaženosti, stav, kdy nám nechybí už opravdu nic, jsme odproštěni od fyzického těla a myšlenek.

Cílem praxe je stav zvaný Samadhi – osvícení. Jóga není náboženství, ačkoliv její učení je stavěno na pradávných východních duchovních textech. Jóga je spirituální praxe. Ne každý je schopen v tomto stavu Samadhi vytrvat, pro většinu lidí je tímto okamžikem náhlý pocit blaženosti, např. ochutnáme-li něco nesmírně dobrého, moment, kdy doběhneme maraton, orgasmus při milování či moment, kdy poprvé uvidíme své dítě.

V takových momentech prožíváme pouze bezmeznou, čirou radost či uvolnění, opravdovou harmonii a splynutí. Cílem jógínské praxe je tyto momenty vymanit z mantinelů času a setrvat v tomto stavu nejdéle, jak je to jen možné.

Pod pojmem cvičení Jógy většinou západní svět představí provádění pozic, tzv. asán. Ale to je jen část jógínské praxe, i když nejrozšířenější v našich zeměpisných šířkách.

K čemu je Jóga dobrá?

  • zvyšuje koncentraci a rovnováhu v těle a mysli
  • pomáhá zlepšovat vztah k okolí i sobě samému
  • udržuje pružné a mladistvé tělo, jsme flexibilnější jak v těle, tak v mysli
  • upravuje náladovost, zahání chmury
  • pomáhá při snižování nadváhy
  • pomáhá dosahovat vnitřního pokoje a sebepřijetí
  • pomáhá objevit vztah k spiritualitě a rozvíjí ho
  • pomáhá předcházet nemocem

Aspekty Jógy podle učení Patanjaliho

  • Yama (pravidla ve vztazích zejména k ostatním bytostem)
  • Niyama (dodržování pravidel ve vztahu k nám samotným)
  • Asana (pozice)
  • Pranayama (kontrola dechu)
  • Pratyahara (odpočinek smyslů)
  • Dharana (soustředění se)
  • Dhyana (meditace)
  • Samadhi (stav duchovního povznesení)

V našem Jóga studiu se snažíme o začlenění všech těchto aspektů. Všechno souvisí se vším.

Cvičení asán je metaforou pro náš vlastní život, umožňuje nám sebereflexi sebe samých a pracovat tak na našich karmických záležitostech.

Téma měsíce

Pozornost - činnost k mání pro vnímání

Pozornost - činnost k mání pro vnímání

Prostřednictvím energie detekujeme energii z fyzického světa, avšak vnímaný pocit či vzruch podléhá interpretaci přijímané smyslové informace. Fyzikové nám potvrzují, že vše v projeveném světě se seskládává primárně z energie, a to, co vnímáme je procesováno mozkem.

Abychom zabránili přetížení systému informacemi, používáme jako filtr právě pozornost. Pozornost může být volně definována jako zaměření a soustředění na jeden objekt s vyloučením dalších objektů nebo činností k dispozici pro vnímání. 

Celé téma - Pozornost - činnost k mání pro vnímání


Satya jako rakovina

Satya jako rakovina

Jako poslední z kléš (abhinivēśa) uvádí Pataňjali postrach jáství a ega největší, kterým je obava ze zániku a smrti. Rozšiřme tento koncept krom strachu z fyzické smrti, také o obavu ze zá vlastního konceptu osobního “já”, osobního sebe-vnímání. Každá změna názoru a postoje představuje malou smrt a ztrátu kusu identity (už jste někdy v komentářích na Facebooku viděli člověka změnit názor?). Každé nevyplněné přání, vybledlá vzpomínka a zánik mylné představy zanechá jizvu v konceptu sebe-vnímání a otevírá dveře krizi identity. A to bolí.

Ve své knize “Nemoc jako cesta” mechanismus kléš popsal autor jako následující:

“Čím víc se vymezuje ego, tím víc ztrácí cit pro celek, jehož je pořád pouhou součástí. Podléhá iluzi, že může něco udělat “samo”... Nic a nikdo se ve skutečnosti nemůže vydělit ze zbytku univerza. Naše já si to může pouze namlouvat. Podle toho, nakolik se já uzavírá do sebe, člověk ztrácí “religio”, zpětnou vazbu na prapůvod svého bytí. Ego se pokouší uspokojovat své potřeby a přikazuje nám, kudy máme jít. Přitom je mu milé vše, co slouží dalšímu vymezení, odlišení, neboť se cítí tím zřetelněji, čím ostřeji je stanovena hranice. Bojí se pouze, že se stane vším v jednom, neboť by to znamenalo jeho smrt. Proto usilovně, chytře a přesvědčivě hájí svou existenci a staví do svých služeb nejposvátnější teorie a nejušlechtilejší úmysly - jde mu hlavně o to, aby přežilo” (Dahlke, s. 308)

Celé téma - Satya jako rakovina


Metamorfóza jógou

Metamorfóza jógou

Asi jako u většiny zápaďáků na samotném začátků mojí praxe stála asána. Toporná, upocená a ani trochu přirozená asánová praxe, ačkoliv navenek působila zřejmě osvíceně. Cokoliv ale děláte poctivě, přináší to ovoce. Budete-li pilně ve škole studovat, půjdete si časem pro diplom, budete-li pilně krást a fetovat, skončíte ve vězení (v tom lepším případě) a budete-li pilně cvičit jógu, sklidíte první “ochutnávky” magického prožitku jógy.

Celé téma - Metamorfóza jógou


Verze inverze

Verze inverze

Co se děje na podložce by mělo odrážet naši představu o světě a našeho konání v něm. Když se mluví o obrácených pozicích, tak většinou ty klasické, jako jsou Stoj na rukou (adho mukha vrkshāsana), Stoj na předloktí (pincha mayurāsana) a Stoj na hlavě s oporou (salamba śirsāsana) se nám vybaví jako první. Zřídka si někdo představí distribuce bohatství, snížení lidského plýtvání nebo snížení živočišného průmyslu. Pokud nad převrácenými pozicemi přemýšlíte čistě jako nad ásánami - pozicemi, ve cvičebně ve svém jógovém studiu, tak je to začátek, ale v žádném případě to tady nekončí.

Celé téma - Verze inverze


Ve světle lásky

Ve světle lásky

Shri Brahmananda Sarasvati popisuje jógu jako “stav, kde nic nepotřebujete.” Zjistíte, že jste svatá bytost - že jste celostní bytost. Nakonec, až se objeví toto celostní jógínské osvícení, objevíte, jak zanecháváte sobeckých tendencí, jak míň viníte ostatní nebo přestáváte vidět sebe, jako oběti jakéhokoliv typu zneužívání nebo okolností.

Protože v našich tělech nosíme nedořešené karmy, někdy negativní emoce mohou vystoupit během ásánové praxe. Emoce jako je strach, žárlivost, zloba, pomstichtivost, cinismus, pochyby a malá víra jsou výsledky karem nebo konání v minulosti, které nebyly vedeny láskou. Tyto černé emoce jsou překážky zakrývající naše vidění a mohou nás blokovat od pocitu spojení s naší věčnou opravdovou přirozeností. Můžeme tyto problémové emoce řešit skrze lásku a začít tak posouvat naše vnímání od pocitu oddělenosti ke stabilitě a radosti - jinými slovy ke sthira a sukham.

Celé téma - Ve světle lásky


Seznam všech témat